České ženy s malými dětmi mají ve srovnání s ženami z dalších zemí EU horší postavení na trhu práce. Je tomu tak proto, že stát nepodporuje zaměstnávání matek s dětmi, ani pro ně nepřipravuje pomoc v podobě jisté, levné a kvalitní institucionální péče o dítě.
V české společnosti po narození dítěte stále zůstává tradiční rozdělení rolí v rodině – matka zůstává doma, otec chodí dál do práce na plný úvazek, zatímco v řadě vyspělých zemí se rodičovská dovolená dělí mezi oba partnery (především ve Skandinávských zemích) či je rodičům k dispozici dostatečný počet státních školek a jeslí, rodiče umisťující dítě do soukromé školky nebo jeslí dostávají příspěvky na tuto péči od státu. Evropské státy také mnohem více podporují flexibilní formy práce. V České republice pracuje na částečný úvazek pouze 8,5 % žen, zatímco ve státech evropské unie toto číslo činí přes 30%, v Nizozemí dokonce přes polovinu žen. Částečné úvazky, které jsou u nás málo zastoupeny, by byly ženami s malými dětmi vítány. Zaměstnavatelé je však nechtějí nabízet, neboť nepociťují v této oblasti podporu od státu. Dle výzkumu, který byl v této oblasti realizován, by zaměstnavatelé více zaměstnávali na částečné úvazky, kdyby jim stát dal u takto zaměstnaných osob úlevu na daních, kdyby stát umožnil, aby takto zaměstnané osoby dostaly nižší odstupné a měly zkrácenou výpovědní lhůtu. V České republice nejsou jen málo zastoupeny částečné úvazky, ale také chybí v ostatních evropských zemích běžně používané alternativy využívané zejména mladými matkami, které chtějí dál pracovat. Částečné úvazky, flexibilní pracovní doba nebo práce z domova jsou v Česku spíše výjimkou. Matky by takové možnosti ovšem ocenily, stejně jako třeba firemní mateřské školky, dětské koutky v práci či příspěvky na hlídání dětí.
Flexibilní formy práce, firemní školky se v České republice pomalu začínají objevovat, ale jejich počet je ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi stále malý počet. Často jejich zřízení je spojeno s dotací v rámci projektu ESF a závisí na době realizace projektu, takto vznikají firemní školky, ale také dotovaná pracovní místa.
Při slaďování soukromého a pracovního života hrají flexibilní pracovní úvazky důležitou roli. V podstatě jde o přizpůsobení pracovní doby tak, aby vyhovovala zaměstnanci a zaměstnavateli.
V praxi existují tyto flexibilní formy práce:- pružná pracovní doba
- homeoffice
- flexioffice
- částečný pracovní úvazek
- konta pracovní doby
- sdílené pracovní místo
- volná pracovní doba
- stlačený pracovní týden
- flexibilní začátek pracovního dne
V praxi to znamená, že se dva zaměstnanci, kteří pracují na částečný pracovní úvazek, domluví na pravidelném střídání v průběhu pracovního týdne či dne tak, aby pokryli celou pracovní dobu.
Práce z domovaTento typ práce umožňuje zaměstnancům pracovat z domova, přičemž si zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu.
Stlačený pracovní týdenPři tomto typu práce jsou pracovní dny delší, ale pracovní týden kratší, takže zaměstnanec kupříkladu odpracuje 40 hodin ve 4 dnech, kdy pracuje po 10 hodinách.
Flexibilní začátek pracovního dne a pružná pracovní dobaZaměstnavatel umožní zaměstnancům, aby si stanovili začátek pracovní doby podle vlastních potřeb. Tento typ práce je podobný do pružné pracovní doby, při které se osmihodinová směna skládá ze základní pracovní doby dané zaměstnavatelem, tedy doby, kdy musí zaměstnanec být na pracovišti a volitelné pracovní doby, tj. doby, kterou si zaměstnanec zvolil jako dobu, kdy bude na pracovišti.
Tento článek vznikl v rámci projektu ŽENA A ŽIVOT ... s reg. číslem: CZ.1.04/3.4.04/76.00341
Poznámka o autorovi
PaedDr.Mgr. Lucie Zormanová, Ph.D.
Ing. Monika Drozdová
Email: rovneprilezitosti@email.cz